Do programu CŽV mohou být zařazeni takoví uchazeči, kteří splňují podmínky pro účast ve vzdělávání, jež stanoví vyhlášení programu (viz czv.upol.cz).

Po výběru vhodného programu/kurzu CŽV z nabídky (odkaz na „Aktuálně otevřené programy/kurzy“) a vyplnění přihlášky k účasti v programu CŽV je uchazeči poskytnuta smlouva o jeho účasti v programu CŽV.

V případě jakéhokoli dotazu či problému se můžete obrátit na Referát celoživotního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci prostřednictvím e-mailu: czv@upol.cz, popř. na jednotlivá centra a oddělení konkrétní fakulty.

Všechny typy programů CŽV kromě toho, který je uskutečňován v rámci akreditovaného studijního programu, jsou zakončeny zkouškou nebo jinou vyhlášenou formou pro ověřování výsledků vzdělávání. Hodnocenou součástí zkoušky (dílčí či závěrečné) může být i písemná práce účastníka. Přihlásí-li se účastník CŽV do tzv. paralelního studia (tj. program CŽV realizovaný v rámci akreditovaného studijního programu), jsou jeho výsledky ověřovány stejnou formou jako výsledky studia v akreditovaném studijním programu.

Každý účastník CŽV má právo na dva opravné termíny. Ovšem je-li předmětem hodnocení také dílčí či závěrečná písemná práce, má účastník pouze jeden opravný termín.

Ano, jestliže je program CŽV nebo jeho část znovu realizována a jestliže není překročen maximální počet účastníků.

Povinnost uhradit stanovenou platbu má každý účastník do začátku programu, pokud není uvedeno jinak, nebo do započetí každé jeho části, je-li ve vyhlášení stanovena jiná než jednorázová úhrada.

Účastník celoživotního vzdělávání není studentem podle zákona o vysokých školách, nemá tedy nárok na ubytování na kolejích, slevu stravování v menze a nemohou mu být poskytnuty další úlevy běžné pro studenty řádného studia.

V rámci celoživotního vzdělávání není možné získat titul. Akademický titul může absolvent celoživotního vzdělávání získat po přechodu do běžné formy studia. Pokud bude přijat do některého z akreditovaných studijních programů běžného studia (obvyklým způsobem se přihlásí k přijímacímu řízení do řádného studia a úspěšně složí přijímací zkoušku), mohou mu být uznány kredity, které získal v programu celoživotního vzdělávání, které jsou potřebné k řádnému ukončení studia a získání titulu.

Celoživotní vzdělávání na vysokých školách se řídí především § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Kromě tohoto základního předpisu existuje rovněž celá řada právních norem upravujících celoživotní a další vzdělávání pro jednotlivé profese či oblasti působení. Více informací naleznete v záložce Programy a kurzy CŽV - Druhy programů CŽV na UP.

Formální učení charakterizujeme jako učení záměrné, tj. probíhá ve vzdělávacích institucích, v rámci přijatého vzdělávacího systému. Cílovou skupinou formálního učení jsou určité skupiny osob, jež jsou určeny věkem, úrovní vzdělání a specializací. Pokroky v učení jsou obvykle sledovány a hodnoceny, výstupem je certifikát či diplom. Značná část formálního učení je povinná (povinná školní docházka). Neformální učení je záměrné, ale dobrovolné učení. Uskutečňuje se v různých prostředích a situacích, v nichž vyučování, odborná příprava a učení nemusí být nutně jedinou či hlavní činnosti. Tato prostředí či situace mohou být dočasné nebo se mohou střídat. Aktivity a kurzy jsou naplánované, ale nemají strukturu jako tradiční vyučovací hodiny nebo předměty. Obvykle se zaměřují na specifickou cílovou skupinu. Hodnocení výstupů či výsledků učení jsou méně časté. Informální učení je nezáměrné učení, které probíhá v kontextech každodenního života v rodině, v práci, ve volném čase či na veřejnosti. Výstupy neformálního učení nebývají zaznamenávány, nikdy nejsou certifikovány a zpravidla je ani ten, kdo se učí, bezprostředně nepostřehne, ani nejsou uznávány pro účely vzdělávání, odborné přípravy či zaměstnání.

Vzhledem k situaci v současné Evropě, k rostoucí nezaměstnanosti a k nedostatečnému hospodářskému růstu je nutné dokázat využít nové možnosti k učení mimo formální systém. Zapojení a posílení postavení všech učících se osob díky znalostem získaným učením je nezbytným předpokladem ke zvládnutí rychlých hospodářských a technologických změn. Občanům by mělo být umožněno, aby znalosti získané mimo školu využívali ve svém profesním životě nebo při dalším učení. Vzdělávací a kvalifikační systémy by měly dokázat ověřit a ohodnotit výsledky neformálního a informálního učení, tj. potvrzení, že jednotlivec dosáhl výsledků učení na základě příslušného standardu. Tento cíl je vymezen ve strategii Evropa 2020.